No otázka je to jednoduchá avšak odpověď už tak ne. Každý najde určitě několik důvodů proč je důležité navyšování příjmů. Pro mladé lidi je to splnění svých snů. Pro staší pak třeba zajištění do důchodu. A i když je to nepříjmená myšlenka, tak určitě i pro mladé lidi je zajištění ve stáří motivací k navýšení příjmů.
Ale jak na to? Americký podnikatel Robert Kyosaki dělí lidi do čtyř kvadrantů.
Takže se nám svět rozděluje podle Roberta Kyosakiho na pravou a levou stranu. Na levé straně zaměstnanci a OSVČ vyměňují svůj čas za peníze; na 
pravé straně majitelé firem a investoři, kteří vytvářejí trvalý pasivní příjem, vytvářejí systémy, kde pracujou lidi, vytvářejí investice, investují do nemovitostí, do akcií, do dluhopisů. To jsou lidi, kteří mají jistotu stoprocentně ve svých rukách.
Každý z vás si teď může položit otázku: na kterou stranu kvadrantu vlastně patří? Řekněme si, že průměrný plat v Český republice je dneska 20000 korun.
Každý začíná s aktivním příjmem. A největší procento lidí bude ten svůj aktivní příjem vydělávat do 17 hodin a pak mají svůj volný čas, a podle toho, jak lidi hospodaří se svými penězi a se svým časem, tak podle toho bude vypadat jejich finanční budoucnost.
Ten, kdo si vezme svoje peníze, těch 20 tisíc, a koupí si za ně řekněme hezký auto, koupí si za ně dům nebo byt, pokud si bude jezdit na hezký dovolený, zkrátka v terminologii Roberta Kyosakiho si ten člověk koupí svoje pasiva (to jsou věci, který vám peníze z kapsy berou), žijou jenom ze svýho pasivního příjmu, tak podle Roberta Kyosakiho se dopracují k chudobě.
A on dokonce napadá střední vrstvu obyvatelstva - to jsou ti, kteří podle něj jsou chudí, ale ještě to nevědí. Důvod, proč jsou chudí: protože mají jenom aktivní příjem, ten aktivní příjem proměňují na pasiva, který samozřejmě jim berou peníze z kapsy, ať je to provoz auta, ať je to provoz domu, a tak dál. Ten, kdo má pouze aktivní příjem a utrácí ho za pasiva, ten se dočká po 40 letech práce - důchodu. A se počítá z posledních let vaší práce, takže i když někdo třeba do 40 let bude mít dobrou práci - nebo do 50 -, tak pokud v posledních letech svýho života má tu smůlu, že zrovna je nezaměstnanej, tak se mu důchod vypočítává z těch peněz, který zrovna jsou hodně malý.
A na druhé straně Robert Kyosaki vysvětluje, že člověk, kterej má kapitalistický vzdělání, kterej přemýšlí pokrokově, který chápe byznys, chápe, jak funguje kapitalismus, tak bere část těch peněz a svůj čas na to, aby se dostával se svým aktivním příjmem a se svým časem na pravou stranu kvadrantu, to znamená, aby se z něho stával buď majitel firmy, který nejdříve začne pracovat sám a postupně bude zaměstnávat lidi, nebo aby se z něho stal investor, kupuje nemovitosti, který bude pronajímat, nebo se z něho stane akcionář, kupuje akcie, nebo kupuje dluhopisy, zkrátka pracuje na to, aby mohl koupit nějakej výrobní nástroj nebo aby mohl založit firmu, koupit počítače, k nim posadit lidi, aby mohl začít tvořit pasivní příjem.
Takže pravá strana kvadrantu, s tím, že pro vás pracujou lidi, a že pro vás pracujou peníze, tak pravá strana kvadrantu umožňuje člověku vytvořit si pasivní příjem. Pasivní proto, že nemusíte aktivně pracovat, abyste ty peníze dostávali. Asi tak: vy investujete nějaký svoje peníze do svojí první firmy, a ta firma vám začíná nějaký peníze vydělávat. Jakmile vyděláváte víc peněz, můžete třeba koupit nějaké nemovitosti: můžete koupit byt nebo dům, kterej budete pronajímat - to vám dává další příjem. Protože máte vyšší příjmy, můžete víc investovat.
A Robert Kyosaki jednoduše shrnul: Rozdíl mezi bohatejma a chudejma je v tom, z jakých peněz si kupují svoje pasiva. Každý člověk má pasiva. Každý člověk má nějaký auto (nebo skoro každý) každý člověk má bydlení, každý člověk se obléká, každý člověk chce jet na dovolenou, a podle toho, z jakých peněz si kupuje svoje pasiva, který mají úplně všichni, akorát na jiný úrovni, tak podle toho, z kterých peněz si kupuje svoje pasiva, podle toho se dá říct, že ten člověk je bohatej nebo chudej. Jestli bude patřit mezi bohatý, kteří jsou pořád bohatší, anebo mezi chudý, který budou v budoucnu ještě chudší, čím víc budou stárnout.
A cílem kapitalismu by mělo být, aby každý člověk, který zahájí svůj život po studiích, potom, co nastoupí do zaměstnání, tak cílem kapitalismu by mělo být, aby se dopracoval na pravou stranu kvadrantu.
2024 ©